Komárovské skautské středisko nebylo po roce 1945 pouze doménou chlapců, ale jak se v průběhu mého pátrání ukázalo, jeho součástí byly i dívky. Objevují se dokonce indicie, že skautské myšlence propadla děvčata v Komárově již v předválečném období. Zatím o nich ale mnoho nevíme! Nezpochybnitelné dokumenty, fotografie, či jiné důkazy o jejich činnosti chybí, náznaků a vzpomínek pamětníků však máme několik. Stejně jako v případě komárovských kluků bych byl rád, kdyby po letech dostaly komárovské skautky tvář a jména. S těmi, o kterých se mi již podařilo něco zjistit, se můžete seznámit na této stránce v podobě stručných medailonků.
BALKOVÁ Františka (1922 – 2008)
Františka, rozená Krupičková, se narodila v Plzni, ale své dětství prožila se svými bratry v Komárově. V Buzuluku se vyučila technickou laborantkou a pokračovala ve studiu v Plzni. Vlivem válečné situace však musela odejít z vlasti a později se už do Komárova natrvalo nevrátila. Bydlela s rodinou několik let v Karlových Varech, kde pracovala na poště. V roce 1955 se rodina přestěhovala do Mariánských Lázní. Zde byla Františka dlouhá léta oblíbenou průvodkyní Čedoku, převážně po vlastech českých. Důchodová léta strávila na Mělnicku v Neratovicích.
BĚLOHLÁVKOVÁ Božena (1928)
Společně se svým bratrem Zdeňkem Mračkem patřila k oddílu „Junák pod Valdekem“, který vznikl po roce 1945 v Neřežíně. Tam se obě děti narodily. Jejich rodiče poskytovali oddílu klubovní místnost v neřežínské hájovně, která byla jejich domovem. Boženka velice ráda zpívala, tančila a účastnila se různorodých kulturních událostí, které často probíhaly právě na dvorku jejich hájovny pod vzrostlou lípou. K její velké lásce patřilo také ochotnické divadlo a členství v Sokole. Po svatbě se s manželem přestěhovala do Malé Vísky, kde se svým synem žije dodnes.
HÜBNEROVÁ Věra (1932 – 2016)
Mladší sestra Karla Čermáka se narodila v Komárově. Kromě činnosti v oddíle, jehož členkou byla od roku 1945, hrála stolní tenis, byla činná v Sokole a místním ochotnickém divadelním spolku. Po roce 1948 se odstěhovala do Prahy, kde začala navštěvovat školu propagační grafiky. Jejím spolužákem zde byl například i pan Jiří Suchý. V Praze, kde našla zaměstnání jako kreslička, se vdala a již zde zůstala. Na své skautské období i Komárov však ráda vzpomínala celý život. Když měla dobrou náladu, zpívávala si mimo jiné skautskou písničku “Stály báby u silnice…”.
ROUDNICKÁ Libuše (1923 – 2002)
Libuše, rozená Novotná, patřila k předválečné generaci komárovských skautek. Narodila se v Komárově, kde prožila své dětství i dospívání. Po absolvování Učitelského ústavu působila krátkodobě jako učitelka v různých lokalitách. V roce 1957 se s manželem a dvěma dcerami přestěhovala do Příbrami, kde učila na prvním stupni ZŠ. V roce 1972 se opět přestěhovala, tentokráte do Prahy, kde se učitelské praxi věnovala až do důchodového věku, kdy se vrátila zpět do Komárova. Byla členkou Sokola, ráda zpívala, tancovala, četla. Velikou zálibou jí byly také ruční práce.
VONDERKOVÁ Růžena (1922 – 2018)
Růžena, rozená Oktábcová, se narodila Hořovicích v rodině švadleny, kde se jako starší sestra musela od dětství starat o svého mladšího bratra Viléma. Láska k dětem ji pak provázela celým životem. Už jako žákyně byla činná v Sokole a stala se i nadšenou členkou ochotnického divadla. Po ukončení studia na učitelském ústavu v Hořovicích nastoupila v roce 1945 ve škole v Komárově jako pomocná učitelka. Toto povolání se stalo nejen jejím osudem, ale i velkou láskou. Se svým manželem Antonínem vychovala dva syny, milovala cestování a přírodu.