Těsně před druhou světovou válkou, v bouřlivých a neklidných letech 1938 až 1939, se kolem Oskara Šperla utvořila nová skupina asi patnácti hochů ve věku od šesti do třinácti let, která začala opět vyrážet na společné výpravy do blízkého i vzdálenějšího okolí. Nejprve tak trochu neformálně, ale později již opět pod hlavičkou Junáka, pokračovali hoši ve skautské činnosti. Z těchto chlapců můžeme jmenovat například Karla Čermáka, Hrabáka, Koženého, Josefa Krupičku, bratry Božetěcha a Lubomíra Lapáčka, M. Lindnera, J. Merhauta, Miloslava Mračka, Zdirada Mračka, J. Našveru a T. Novotného. V roce 1939 vstupuje do oddílu také můj dědeček Jindřich Klekner.
Ve stejném období se v Komárově objevuje také skautská družina dívek, které stejně jako komárovští kluci propadly myšlence skautingu. Zpočátku jich pravděpodobně nebylo mnoho, ale postupem času dívek přibývalo. Vzhledem k nedostatku dokumentů a jakýchkoliv dalších informacích můžeme dnes zmínit jen několik jmen dívek, které ke skautské družině a později snad i k oddílu patřily: Filipová, Františka Krupičková, Libuše Novotná, Růžena Oktábcová, Anežka Randusová. O jejich činnosti a fungování nemáme bohužel úplně jasnou představu, neboť k dispozici jsou pouze kusé útržky vzpomínek některých komárovských pamětníků a několik fotografií z pozdějších protektorátních let, kdy však byl již Junák postaven okupačními úřady mimo zákon.
V Komárově začíná také fungovat Sdružení přátel Junáka, které bylo jakousi odbočkou spolku Junák, jejíž cílem se dle stanov stala podpora a materiální zabezpečení skautských oddílů v místě jejího působení. Členy tohoto spolku bývali většinou velitelé okrsků či oblastí, vedoucí středisek, oddílů, ale často také lidé, kteří jen chtěli skautskému hnutí nějakým způsobem pomáhat. Ze záznamu v rejstříku pro soudní okres Hořovice z let 1925–1942 vyplývá, že mezi osobnosti Sdružení přátel Junáka v Komárově patřil komárovský lékař MUDr. František Pauřík, který v něm působil jako starosta a obchodník Bohumil Cunát, zastávající funkci jednatele.
V březnu 1939 vstupuje na území, po Mnichovské dohodě již tak okleštěného Československa německá armáda, a nad skauty se poprvé v jejich historii začínají stahovat temná mračna. Ani po nacistické okupaci však oddíl v činnosti nepolevoval. Ba právě naopak. Komárovští skauti navázali v tomto období čilou spolupráci s Junáky z Březových Hor1Od roku 1953 jsou Březové Hory součástí města Příbram., se kterými uskutečnili několik společných podniků.
Unikátní fotografie komárovského oddílu z výpravy do okolí Malé Vísky (1938)
Druhý zprava v horní řadě je Oskar Šperl (autor: Věroslav Mraček)
Záznam o Sdružení přátel Junáka v rejstříku pro soudní okres Hořovice z let 1925–1942. Je zde vidět mimo jiné i informace o jeho zrušení v roce 1940.
Komárovské skautky v době Protektorátu po zrušení Junáka (1941)
Na fotografii zleva: Růžena Oktábcová, Libuše Novotná, Filipová,
Františka Krupičková (ležící)
Mezi ty významnější patřily například cyklistické závody, závody v přespolním běhu či v lehké atletice, nebo mezioddílové utkání ve skautských disciplínách. Tento velký závod pro mladší skauty do 14 let se uskutečnil 1. září 1940, tedy necelé dva měsíce před tím, než byl Junák k 28. říjnu 1940 z nařízení K. H. Franka rozpuštěn jakožto protiokupační nepřátelská organizace.
Zprávy týkající se skautů v Komárově z výběru pro podbrdská media z roku 1940 (z pozůstalosti Josefa Horkého)
Zdroj: Skautský archiv – Skautský institut
Komárovští skauti, stejně jako všichni ostatní v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, museli ze dne na den svůj oddíl rozpustit. I v průběhu následujících válečných let však pod vedením Oskara Šperla pokračovali neoficiálně ve svých schůzkách a když to bylo možné, vyráželi na kratší i náročnější výpravy, nejčastěji do okolních brdských lesů. Nebylo to asi vůbec jednoduché, protože nejbližší okolí bylo plné oddílů německé armády a Hitlerovy mládeže2Oddíl Hitlerjugend obsadil i nedaleký hrad Valdek, jehož okolí bylo uzavřeno a Němci zde pořádali různá vojenská cvičení.. I při vší opatrnosti to tedy byla v kontextu doby činnost poměrně riskantní. Z dob nacistické okupace můžeme například vzpomenout výpravu do Rejkovic a okolí vrchu Plešivec, kde se chlapci koupali v hlubokém a ledově studeném Smaragdovém jezírku3Smaragdové jezírko se nachází na severovýchodní straně vrchu Plešivec a je pozůstatkem bývalého lomu. Své jméno získalo od nazelenalé barvy vody. Podle legendy se na dně ukrývá hadí žena se smaragdovýma očima, která po vynoření naříká..
Posledním dobrodružstvím ke konci války pak byla výprava na Orlík a hrad Zvíkov. Zde skupina zažila dost horké chvilky, když se potkala mezi Čimelicemi a Orlíkem s oddílem Hitlerjugend. Zpočátku napjatá situace však dopadla nečekaně dobře a bez větších potíží. Válka byla téměř u konce a skupinka mladých nacistů již nechtěla, nebo neměla snahu se prát.
Opis nařízení K. H. Franka ze dne 28.10.1940
o rozpuštění organizace Junák a zabavení veškerého majetku
(zdroj: ORJ Opava – 80 let skautingu na Opavsku)