PRVNÍ VYCHÁZKA

Ve fondech Skautského archivu v Praze je uloženo několik čísel časopisu Mauglí, který vycházel jako občasník v letech 1924 až 1927 a který byl jedním z vůbec prvních skautských časopisů na Berounsku. Díky vedoucímu archivu Romanu Šantorovi jsem měl možnost do několika čísel nahlédnout a podařilo se mi v nich objevit i pár zmínek souvisejících s historií komárovského oddílu. Asi tím nejdůležitějším objevem je článek Karla Hendrycha, který byl členem komárovského oddílu téměř od jeho založení v roce 1921 a v roce 1927 se dokonce stal jeho vedoucím.
Krátké povídání o první oddílové vycházce v roce 1927 do lesů v okolí Sokolovic se objevilo 25. března 1927 ve 2. – 3. dvojčísle časopisu Mauglí a je zajímavým doplněním oddílové Knihy výletů, která má právě v období kolem roku 1927 poměrně velké mezery.

Jest 6. února 1927, den zimní, ale počíná právě obnova. Sníh leží jen na okolních vršcích Komárova. Vycházíme ve 12.30 hod. směrem k lesu „Sokolovice“. V polích je menší vánice, v lese koruny stromů zarážejí sníh, takže leží jen místy. Pochodujeme vysokým mlázím při zasněžené vozovicí. Kolem je ticho, jen chvílemi zacvrliká sýkorka svým smutným hlasem. Z mlází zabočujeme vpravo a přecházíme přes velikou paseku, na níž leží mnoho vyvrácených stromů ponejvíc borovic. Jsou to zbytky z podzimních vichřic, které řádily v našich lesích. Docházíme k druhé pasece zasázené nízkými, as pětiletými stromky, která sousedí se stojákem. Co tak vystupujeme do vrchu, slyšíme pojednou skoky a hned na to objevují se našim udiveným zrakům dva kolouši. Ukrýváme se rychle a pozorujeme, jak hopkují přes stromky zastavující se chvílemi a větříce. Pokoušíme se jim připlížiti, ale zvětřili nás a skokem mizí v lese.

Vystupujeme opatrně až na samé temeno vrchu, kde stopa lišky zavádí nás ku dvěma lomům. Zabočujeme vlevo přes křižovatku ke školce borové, odkud náhle vyskočí zajíc a utíká pryč. Obracíme se na zpáteční cestu přes paseku k mlází a po mýtině zpět k lomům a dolů k potoku, kde lámeme chrastí a rozděláváme oheň. Mezi tím vyndává kuchtík z tlumoku čaj a ujímá se funkce. Tentokráte nikdo nepohrdne číškou horkého čaje, neboť jsme již notně promrzli. Po půl hodině jsme již opět na cestě k domovům. Přecházíme přes první mlází klopýtajíce v kamení. A za tmy dostáváme se domů plně uspokojeni z prvé vycházky.

Stránka z 2. – 3. čísla časopisu Mauglí (25. 3. 1927)
s příspěvkem Karla Hendrycha: První vycházka
(zdroj: Skautský institut – Skautský archiv)